Start

První startovní šifra se skládala z různě velikých čtverců. Bylo nám jasné, že čtverce se budou muset měřit. Začali jsme měřit strany, počítat obsah i obvod a vše jsme několikrát přeměřovali, ale pořád nic. Až nakonec se Terezka dopídila dalšího stanoviště tak záhadně, že ostatním uniklo, jak k tomu vlastně přišla, ale důležité bylo, že to bylo správně. Rozhodně to bylo autorské řešení, protože v cíli jsme se pak dozvěděli, že se to mělo dělat úplně jinak, ale to nebylo pro tuto chvíli rozhodující. I když jsme to dali bez nápovědy, zasekli jsme se na startu dost dlouho.

1. stanoviště

Podle předpokladu jsme vyrazili na začátek Prokopského údolí, kde byla další šifra. Míša hned tvrdila, že jde o morseovku, ale nějak nám tam nešla napasovat. Po nějaké době jsme tedy otevřeli nápovědu, ze které bylo jasno, že se jedná o grafickou morseovku, se kterou jsme se už jednou setkali. Pak jsme to vyluštili již rychlostí blesku a putovali dál ke škole na Velkou Ohradu. Terezka a Romana šly pešky údolím, ostatní jeli autobusem, který naštěstí jel hned, takže trojice jedoucí busem byla na místě určení o fous dřív, ale bylo jim to na nic, protože obálky se šiframi měla u sebe Romana.

2. stanoviště

Po otevření další obálky bylo jasno, že tento druh šifry s obdélníčky a různě spojenými čárami nebude naše parketa. Tušili jsme, že se řádky budou nějak překrývat, ale ani po nápovědě jsme nebyli moudřejší, a tak jsme otevřeli první řešení. I po vysvětlení byla tato šifra dost nelogická. Další místo bylo opět uprostřed sídliště, a to rybník na Prokopském potoce u stanice metra Lužiny.

3. stanoviště

Počasí nám přálo, takže po zjištění znaku šifry jsme obsadili jednu z laviček a dali se do práce. Odhalili jsme, že slova ve dvou seskupeních pod sebou jsou psaná cizími jazyky a pokusili jsme se je všechny idenfitikovat i přes internet, ale stále nám nevycházelo srozumitelné řešení. Vzali jsme si tedy nápovědu a až ta nám pomohla. Byla to slovíčka z legendy v mapě, kterou jsme dostali od orga. Takže zbývalo jen slova vyhledat a vzít pořadí velkého písmene z cizího slova v českém překladu.

4. stanoviště

Další stanoviště nás čekalo na kraji Prokopského údolí. Čtvrtá šifra měla dvě části, tabulku s osmisměrkou a 36 hlášek z českých filmů. Nejdříve jsme se pokusili identifikovat hlášky a uspěli jsme cca ze 3/4. Některé hlášky byly jasné hned, zvláště z těch starších filmů, s některými jsme trochu zápasili. Ale nápad, co s nimi, nepřišel, zvláště, když jsme nepřišli na to, že se jedná o dvojice. Otevřeli jsme tedy nápovědu a ta nás opět nakopla. Řešení jsme měli hned. Další stanoviště jsme měli hledat u vlakového nádraží v Hlubočepích. Romana s Romčou vyrazily napřed, ostatní šli o poznání pomaleji ne příliš záživnou asfaltkou Prokopským údolím. Přiblížení MHD v tuto chvíli nebylo možné.

5. stanoviště

Na pátém stanovišti nás čekal výčet názvů ulic. Hned jsme začali pracovat s mapou a zkusili několik variant. Ale výsledek nebyl žádný, a tak jsme otevřeli další nápovědu, která pomohla. Vyluštili jsme místo dalšího stanoviště, které sice nebylo daleko, ale vedlo přes velký kopec. Romana, Terezka a Romča šly jako předvoj a cestou dělaly pro Míšu s Bárou na cestu značky, aby trefily. Tato část cesty byla opět pro některé členy dost vysilující.

6. stanoviště

Na šestém stanovišti byla pěkná šifra, kterou jsme dali celkem rychle, takže když Míša s Bárou dofuněly, měli jsme vyluštěno. Pro další přesun jsme tentokrát zvolili metro a autobus. Měli jsme štěstí, nikde jsme moc dlouho nečekali, a tak jsme trošku dohnali časový skluz.

7. stanoviště

Na kopci Nad Santoškou nás už trochu víc tlačil čas, takže cca po 10 minutách jsme otevřeli nápovědu a poté i řešení. Byla to škoda, protože tuto šifru bychom asi dali i bez řešení, ale museli bychom na ni mít více času.

8. stanoviště

Další stanoviště bylo nedaleko, ale i pro tento přesun jsme použili autobus. Šalamounka s Měchurkou nás potěšily, protože tato místa si Bára vyhlídla v mapě jako vhodná a opravdu tam vedla naše cesta. Vyluštění šifry netrvalo ani 5 minut a opět to bylo naším autorským řešením, protože pro vyluštění se měla použít značka s tankem, které jsme si na místě ani nevšimli.

Čekal nás poslední přesun do cíle a opět jsme mohli využít autobus. V klubu Klamovka jsme odevzdali neotevřené obálky a čekali na výsledky, resp. na objasnění šifer.

Celkově nebyla šifrovačka špatná, ale trasa mohla být zvolena trochu lépe, zvláště úsek po asfaltce v Prokopském údolí nebyl nejlepší. Také časový tlak byl na únavě dost znát. Šifry byly celkově dobré a nápovědy výborné, protože vždy pomohly. Použili jsme 4x nápovědu a vzali si 2 řešení. Z celkového počtu 26 týmů jsme skončili na 15 místě. Ve finále jsme zjistili, že jsme za 10 hodin na Janebáku ušli tolik kilometrů jako na Sově za 20 hodin, a to cca 23 km.

Zapsaly Romča a Romana