Zpět
Zpět na hlavní stránku
|
Hradecká sova
8. - 9. 9. 2012
Do Hradce jsme dorazily s dostatečným předstihem, abychom stihly obídek v naší oblíbené restauraci na náměstí a daly si i nějaké to pivko. Jako rozcvička posloužily dvě kešky na náměstí. Pak už jsme se pomalu přesunuly na start, který byl tentokrát dost daleko od centra. Tam jsme se nahlásily, dostaly jsme zalepenou obálku a čekaly na začátek.
1. - 5. stanoviště
1. šifra - Myšlenková mapa (16.30 - 18.25)
Přesně v půl páté plny očekávání rozbalujeme startovní obálku. Asociace s barevnými šipkami moc nepotěšila. Princip jsme
pochopily po chvíli, ale nějak nám chybělo víc obrázků, od kterých bychom se mohly odrazit. Proto netrpělivě čekáme na nápovědu.
Bohužel nám vždy odhalí to, co víme nebo co aspoň tušíme, takže se nemůžeme moc hnout. Týmů ubývá a my pořád nemáme heslo.
Vydržíme tedy až do konce a s dodatečnou malou nápovědou od orgů, co máme a co nemáme dobře, dáváme nakonec heslo. Takže začátek
nic moc.
2. šifra - Omalovánky (18.40 - 19.35)
Dostaly jsme se ke kostelu v Kuklenech. Bohužel se tím rozbila moje teorie, kam bude trasa dál směřovat. Tímto směrem jsem tedy
moc nechtěla. Tady jsme od orga jako jedni z posledních dostaly další šifru. Ačkoliv se šifra jmenovala omalovánky a v doporučené
výbavě byly pastelky, moc se mi vybarvovat nechtělo. Docela brzy jsem přišla na to, že počet políček rozdělujících obrázky je
stejný s počty písmen v jeho názvu, ale to bylo tak vše. Romča se zatím pustila do vybarvování, ale zase nevypsala písmena,
takže jsme měly dvě polo vyplněné šifry. Barvy nedávaly dohromady žádný tvar a písmenek bylo moc. Vypadalo to, že už druhá šifra
nám dá pořádně zabrat, takže voláme raději pro nápovědu, která nás nakopne tím správným směrem a najednou je to jednoduché a
jasné. Můžeme tedy dál.
3. šifra - Ode zdi ke zdi (19.05 - 21.15)
Než dojdeme přes hřbitov k dalšímu stanovišti, začíná se pomalu stmívat, takže na dlouhý text, který je další šifrou, v šeru už
vůbec nevidím a nechávám si ho tedy několikrát číst nahlas. Je docela vtipný, ale také slovosledově dost divný. Po nějaké době
se rozhodujeme, že si zavoláme pro nápovědu, která nám po chvíli dokonce i dochází a začínáme spojovat protiklady, které nám
vykreslí písmenka s názvem další ulice, a my můžeme zase o kousek dál.
4. šifra - Doplňovačka (21.50 - 23.00)
Dostaly jsme se průmyslovou zónou na další stanoviště. Doplňovačka je pěkná, jen nám nějak někde nesouhlasí počty okének, kam
máme text vepsat. S nápovědou si nevíme rady a tak poprvé voláme o řešení. Až pak z výsledků mi dochází, co jsme měly jak udělat,
jenže to nikoho na místě nenapadlo. Asi jsme měly nad tím více přemýšlet.
5. šifra - Aktivity (23.30 - 00.55)
Celkem včas docházíme na další stanoviště, kde jsou aktivity, ze kterých jsme měly docela strach, protože na nějaké tělocvičné
úkony jsme nebyly moc dobře v týmu zastoupené, ale nakonec to až tak strašné nebylo.
Na všech pěti (Hanojské věže, Lyže, Houbařící kukačka, Kostky a Poznávačka) bylo dost lidí, takže se zatím posouváme do ústraní
a připravujeme si na papíře Hanojské věže. Tento hlavolam znám s třemi kolečky, ale tady jsme měly čtyři. Romča to dává na
papíře docela rychle dohromady, ale pro získání bodu musíme přesunout i fyzicky dost těžké pneumatiky. Tohoto úkolu se vzdávám,
nerada bych si odrovnala záda a vyřadila se tak z dalšího boje, proto to Míša s Romčou berou do svých rukou a dokončí to úspěšně
těsně před limitem.
Přesouváme se na lyže, kde možná máme výhodu, že je nás míň a nemusíme se tlačit, navíc ve třech se to zvládá docela dobře.
Docela brzy se synchronizujeme a udanou trasu zdoláváme bez trestného bodu. Ale byla to fuška, ale docela dobře jsme se pobavily.
Houbařící kukačka je další aktivitou a nevypadá až tak těžce, proto si nechávám zavázat oči a podle navigace Romči začínám
sbírat hůlkami houby - šišky. První trochu padá a nechce do košíku, ale pak to jde docela dobře a máme brzy další písmenko.
Kostky nevypadají tak těžce, ale pod časovým tlakem na první pokus nedáváme a pak už na ně není čas, takže nám za tuto aktivitu
písmenko chybí.
Rostlinná poznávačka nám nedělá moc problému, jen na dvě kytky nemůžeme přijít, ale nakonec to dáváme s malou nápovědou docela
rychle dohromady. Od teď už si budu pamatovat, že brambora se vlastně jmenuje lilek brambor.
Poté už máme čtyři písmena a snažíme se vyluštit tajenku. Na princip přicházím docela brzy, ale text pořád nedává smysl. Snažíme
se ho i tak orgovi přečíst a jak tak Míša čte nahlas, tak konečně rozděluje správně slova a máme tajenku. Odcházíme čtyři minuty
před zavíračkou tohoto stanoviště docela dobře naladěny.
6. - 10. stanoviště
|