|
Zpět
Zpět na hlavní stránku
|
Po škole
1. - 2. 6. 2012
Úvodní předstartovní šifra potěšila. Nezávisle na sobě jsme s Romčou vyřešily, že v pátek v 19.00 hod. máme být v ulici Za
Sokolovnou v Suchdole, a tedy část další trasy se dala tak trochu očekávat. Naše očekávání se nakonec splnilo a dokonce i to,
že tuto trasu budeme absolvovat již za tmy, protože úvodní aktivity nás trochu zdržely.
Původní sraz na Dejvické jsem nestihla, takže jsem dorazila k týmu až pár minut před začátkem. Na hřišti byla strašná spousta
lidí a zatím jsme nevěděli, co nás čeká. Že je prvního června a tedy Den dětí nám docvaklo až po startu hry.
S úderem sedmé hodiny se ozvalo cosi, co vzdáleně připomínalo zapískání píšťalky, takže jsme otevřeli obálku a dozvěděli jsme
se, že našim úkolem bude oběhnout jednotlivá stanoviště, kde za splnění úkolu dostaneme bonbón s jedním písmenem. Až získáme
všech osm písmen, tak bude třeba z nich sestavit heslo na výměnu za umístění další šifry.
Aktivit bylo celkem osm:
- skákání v pytli - úkolem bylo přeskákat v pytli danou trasu jako první z dvojice;
- hokej - úkolem bylo odpálit alespoň jeden ze tří tenisáků hokejkou do malinké branky;
- hod nafukovacími kruhy - úkolem bylo vhodit alespoň jeden ze tří kruhů na tyč;
- rybičky - úkolem bylo vylovit tyčí s provázkem a háčkem z bazénku malou rybičku;
- hod míčkem - úkolem bylo vhodit alespoň jeden ze tří míčků do bedny;
- plechovky - úkolem bylo třemi míčky shodit celou pyramidu z plechovek;
- lopata a pec - úkolem bylo přenést míček na ploché lopatě po dané trase a umístit ho do pece;
- švihadlo - úkolem bylo bez chyby uskákat 40x přes švihadlo jako první z dvojice.
Vzhledem k našemu věku už uplynul dost dlouhý čas, kdy jsme se aktivně takovýchto akcí zúčastňovali a tak zprvu trochu
nedůvěřivě jsme se postavili každý do nějaké fronty. Až když jsem se trochu rozkoukala, tak jsem zjistila, že stojím na
švihadlo, a to tedy nebyla pro mě rozhodně nejlepší volba. Naštěstí netrvalo tak dlouho a přišla Romča z úspěšně zdolané
aktivity skákání v pytli a ve frontě mě vystřídala. Pak už jsem se postavila do pro mě lepší fronty na chytání rybiček.
Některé aktivity jsme museli zopakovat několikrát, protože získat bonbón s písmenkem nebylo vůbec lehké. Po získání šesti
písmen jsme se pokoušeli o složení slova a další písmenka jsme si domysleli, ale žádné nebylo dobře. Celkem jsme vymysleli
tři špatná slova, ale měli jsme ještě pět možností.
Po nějaké době orgové odkryli jedno písmenko, ale to už jsme měli. Bylo jasné, že ty nejtěžší aktivity budou odkryty až na
konec, proto jsme se dost snažili a do fronty chodili po neúspěšném pokusu opakovaně. Ještě před uzavřením všech stanovišť
jsme získali všechna písmena a po chvíli jsme měli i složené slovo. Romča získala bod za hokej, skákání v pytli a přes švihadlo,
Terezka za lopatu a plechovky, já za rybičky a hod do bedny a Ivoš za hod kruhu na tyč, takže každý měl na úvodním úspěchu svou zásluhu.
Po celou dobu chodila po louce mezi aktivitami malá divná Japonka s červenýma očima, která občas někomu ukázala na balonky.
Sice jsme si jí všimli, ale nedávali jsme tomu žádný velký význam, i když nám to připadalo dost divné. U každé aktivity bylo
spoustu barevných balónků, ale nás vůbec nenapadlo, že by to mohla být šifra a že vlastně není třeba aktivity splnit. No ani
nevím, zda by nás dvojková soustava v souvislosti s balónky napadla. Takto jsme si první úkol poctivě vydřeli a měli jsme z
úspěchu velkou radost, hlavně když jsme to stihli ještě před limitem.
Za složené slovo jsme dostali polohu dalšího stanoviště a po chvíli vyrazili určeným směrem. Tady jsme potkali orgy, od kterých
jsme dostali první šifru a pustili jsme se do luštění. Po chvíli jsem přišla na to, že se jedná o půlhodiny, ale protože jsem
si špatně přiřadila A, nevyšlo mi nic. Terezka udělala malý posun a měli jsme první šifru rychle vyřešenou a mohli jsme jít
dál. Měli jsme velkou radost z dalšího úspěchu. Šifřičkami jsme se zatím nezabývali.
Cestou jsme potkali pár týmů v protisměru a trochu jsme se tomu podivili, ale jen to chvíle, než jsme zjistili, že dalších
několik stanovišť lze přeskočit vyřešením druhé části šifry. Luštěním jsme se však nezabývali, jelikož jsme odhadli, že bychom
přišli o pro nás vhodné šifry. Později jsme zjistili, že jsme měli opět pravdu.
Další stanoviště jsme našli hned, přece jen to tu trochu známe. Šifry se ujala Romča a vypadala, že ví, jak na to. Já s
Terezkou jsme se mezitím pokusily o odlov blízké kešky, ale ač Terezka i po tmě bravurně přelezla strom na ostrůvek, na místě
nic nenašla. Tak sem budeme muset někdy za světla znovu. Vrátily jsme se ke zbytku týmu, který měl zatím vyluštěno. Že se
jednalo o vyjmenovaná slova, jsme se dozvěděli až po hře, ale poradili jsme si s tím i bez toho a mohli jsme radostně dál.
U skály jsme našli další obálku a v ní byla opět obrázková šifra, nicméně tentokrát nás ani moc nevyděsila, pár písmenek na
nich bylo. Všechna byla umístěna ve vlajkách, takže když jsme zjistili, která je která, nebyl už problém je dohledat pomocí
šifrovací pomůcky, kterou jsme dostali od orgů na startu. Šifra byla vtipná, a ač jsme některé barvy např. v italštině či
španělštině neznali, brzy jsme měli společnými silami řešení.
Další šifra byla na hrázi u rybníka. Naštěstí místo trochu známe, takže najít ten správný mostek nečinilo potíž. Na místě
bylo dost týmů, tak jsme se posunuli kousek dál v předpokládaném směru postupu. Terezku napadlo použít oheň, když ho tu
nedaleko viděla hořet a jednu kopii trochu propálila. Já jsem viděla v šifře morseovku, ale nedokázala jsem svůj nápad
dotáhnout do konce, což byla chyba, protože to opravdu morseovka byla. Romča s Ivošem navrhla Brailla, ale nic z toho nevyšlo.
Proto jsme se uchýlili k ne zrovna regulérnímu řešení a postoupili jsme námi předem zvolenou cestou vpřed směrem, kam šla
většina týmů. Je zajímavé, že tudy jsem ještě nikdy nešla. Na mapě Romča našla kapličku, tak jsme se vydali k ní a opravdu
jsme tam našli spoustu týmů a za zídkou i šifru.
Tato šifra vypadala na dlouho, byla na papíře velikosti A3 a to nebylo jen tak. Na papíře byla nějaká puzzle a vypadalo to,
že se budou muset vystříhat a sestavit. Brzy jsme zjistili, že puzzle je znak Po škole s prasátkem a podle hlaviček jsme
viděli, že tam bude asi 4x. Ale pořád jsme nevěděli, co s tím. Moc se mi stříhat nechtělo, ale pustili jsme se do toho na
nedaleké lavičce. Sestavování se ujala Romča s Ivošem a Terezka sestavené slepovala, protože vítr byl proti nám a kousky
začaly lítat po okolí. Podle počtu kousků měl být obrázek z 20 dílků, ale zjistili jsme, že budeme potřebovat dílků 5 x 5.
Přemýšleli jsme, které písmenko tedy vynecháme a zrušili jsme Q. Vyšel nám z části smysluplný text, z části nesmysly. Jelikož
jsme nestříhali dokonale, nevšimli jsme si, že obrázek je z 26 dílků, ale po chvíli jsme přišli i na to. Pak už nám vyšel i
celý text. Po chvíli nám přišla nápověda, protože jsme se sestavováním dost zdrželi, ale už jsme ji nepotřebovali, vyřešili
jsme i bez ní.
Dostali jsme se na sedmé stanoviště, kde jsme vzbudili orgy a požádali o další šifru. Tady jsme se dozvěděli, že další SMS
nápovědy nebudou a protože jsme si se šifrou nevěděli rady, vydali jsme se pomalu na stanoviště nápověd. Nebylo to daleko a
měli jsme spoustu času. Zde jsme potkali překvapivě hodně čekajících týmů. Bohužel nápověda nám nepomohla a tak se pokoušíme o
vyřešení nějaké šifřičky. Bohužel ani s nimi jsme nehnuli, takže nemůžeme požádat ani o řešení a přeskočení šifry.
Byly tři hodiny v noci a my jsme museli skončit. Další cesta pro nás už nebyla. Škoda, ještě bychom rádi pokračovali dál. Ale
i tak jsme se bez nápověd dostali dost daleko. Chytli jsme noční autobus do centra a pomalu se rozjeli k domovu. Já jsem byla
něco málo před čtvrtou doma a hned jsem usnula, ostatní měli cestu o fous delší.
Šifrovačka se nám celkově líbila. Měli jsme radost z lehčích šifer na začátku a každým úspěchem jsme byli posilněni k dalšímu
luštění. Jen je škoda, že jsme nemohli získat řešení a pokračovat ještě chvíli dál. Tak uvidíme příště.
|
