Za organizátory napsala Romča:
Na téma letošní bojovky jsem narazila náhodou, když jsem vloni připravovala hry na tábor. Z jedné obálky starších materiálů vypadly otázky typu hry Šest ran do klobouku, což byla v minulém století televizní soutěž. Některé otázky jsme pak museli vyházet, buď se nám nelíbily nebo byly moc dětské, a k některým jsme vymýšleli ještě další možné odpovědi.
Před velikonocemi jsme vyrazili na obhlídku terénu. Původně jsem měla v plánu okolí Modřan a Točné, ale stavba vnějšího okruhu dálnice zcela změnila terén. Tak jsme museli hledat jiné trasy. Pak přišla na řadu Točná. Na místě jsme ale zjistili, že jediná místní restaurace je v rekonstrukci. Následovalo další mapování okolí. Jinam se nám nechtělo, tyto končiny mě stále lákaly. Nakonec zvítězila varianta trasy Zbraslav–Točná–Zbraslav, i když my ji absolvovali v opačném pořadí, a to ještě bez vyhlídky. Byl to risk, ale tu i my viděli prvně až při vyznačování trasy.
Konečná trasa bojovky měřila necelých 10 km, ale my ten den našlapali asi 25 km, a to ještě poslední 2 km v poklusu, abychom stihli autobus z Točné domů.
Jednu další nedělí jsme vyrazili na kontrolu úseku podél Břežanského potoka, protože přes zimu nebyla přes potok lávka. Ta už byla na svém místě, ale navíc zde byly pokácené stromy - přírodní překážka jako další prvek správných bojovek. Ověřili jsme i hospůdku a byli celkem spokojené.
Šifry jsme vybrali pak všichni doma. Záměrně jsme volili lehčí, aby byl čas na kochání se krajinou.
V den D jsme vyrazili už v 6.30 hod. z domova. Přestože nás zábly ruce, rýsoval se krásný den, který se z našeho pohledu celkem vydařil.
Jen jsem byla doslova vykolejená z majitele hospůdky a jeho organizace po příchodu jednotlivých družstev.
Na odměny mě nasměroval koníček Martiny, která sbírá obaly od čajů.

Na konečné pořadí a hodnocení se můžete podívat ZDE.

Otázky a správné odpovědi si můžete prohlédnout ZDE.