Start - lotto

Na start jsme došli asi s dvacetiminutovým předstihem a rozhodně jsme nebyli první. Vybrali jsme si příhodné místo nedaleko organizátorů a po chvíli zjistili, že družstva od organizátorů dostávají nějaké papíry. Milan nás tedy šel nahlásit. Zapomněl však naše heslo, tak se musel ještě jednou vrátit. Pak už byl úspěšný a přinesl nám kromě úvodních instrukcí i vylosované barevné papírky s čísly. Čísla měla být následně tažena při losování, které mělo být vysíláno na rádiu Sešlost na frekvenci někde mezi 106 a 108 MHz. Po upřesnění frekvence od orgů, že je to 104,8 MHz, když jsme nemohli pořád rádio naladit, jsme nakonec našli i správné vysílání.

Něco málo po 14. hodině začalo v rádiu losování čísel. Naše čísla jsme si pěkně zapsali a čekali, jaké budeme mít štěstí. Už jsme měli zakroužkovaná tři čísla a další ne a ne se ozvat. Tu se nám začalo zdát, že se čísla už jen opakují, proto začala Terezka čísla psát, abychom se ujistili, že tomu tak skutečně je. Nešlo o losování, ale o regulérní šifru. Pak už stačilo jen čísla převést na písmena a měli jsme JDI ZA ORGY VYZNAMNE MRKNI LEVYM OKEM DOSTANES PRAVOU VYHRU.

Dostali jsme obálku s udáním prvního stanoviště KER V PARKU POD ZELEZNICNIM MOSTEM NA KRIZOVATCE ULIC STRAKONICKA A SVORNOSTI a dva papíry s pomocnými šifřičkami, za které jsme měli možnost po vyluštění dostat nápovědu. Nejvíce nás potěšilo, že jsme odcházeli ze startu jako osmí, tedy v první půlce.

První stanoviště nebylo tak daleko, stačilo překonat Vltavu po železničním mostě a už jsme tam byli. Hned cestou jsme začali luštit šifřičky, ale nebylo to tak jednoduché, jak se nám zdálo. Šifřičky byly těžší než samotné šifry, protože nakonec jsme dali jen jednu, a to díky Milanovi. Určitě měly být jednodušší a neměly být rozhodně dvoustupňové. Např. když jsme se dozvěděli, že obrázek na osmisměrce, který měl představovat periodickou tabulku prvků, také nebyl konečným řešením, ani nás nemrzelo, že jsme ho nepoznali. Naše představivost se ubírala zcela jiným směrem. Nejprve to byla díky chybě ve vyškrtávání loď nebo parník, pak jsme hádali bagr, lokomotivu nebo krokodýla, hrocha a vlčí tlamu. Svými nápady jsme pobavili několik týmů i orgy.

Náš čas příchodu na jednotlivá stanoviště je uveden podle SMS, kterou jsme museli poslat orgům, když jsme našli stanoviště se šifrou. Proto můžeme přesně určit, kdy jsme kam dorazili. Odchody uvedené u stanovišť jsou časy, kdy jsme posílali žádost o totální nápovědu. Kde jsme byli úspěšní, čas jsem doplnila odhadem.

1. stanoviště - čtverec
příchod 14:58 hod.
odchod 16:44 hod.

Šifru jsme našli po chvíli, usadili jsme se uprostřed parčíku mezi ostatní družstva a začali luštit. Docela brzy jsme odhalili mřížku, kterou jsme si překreslili na průhlednou fólii, různě s ní točili, ale bohužel jsme nevěděli, co s písmenky nad čtverečkem. Jejich spadnutí nás bohužel nenapadlo. A když jsme nebyli úspěšní ani se šifřičkami, zavolali jsme si o polohu dalšího stanoviště. Obratem jsme obdrželi PROJEDTE SE LANOVKOU A BUDTE POZORNI!

Podívali jsme se na mapu a Petřínská lanovka se nám zdála poněkud daleko. Tak jsem dostala nápad podívat se nejdříve na bližší lanovku u tunelu Mrázovka. Nebyl to ale dobrý nápad. Nejprve jsme ji nemohli najít, takže jsme si pěkně zašli, a pak jsme zjistili, že je jen pro hotelové hosty. Sice nám paní v recepci řekla, že výjimečně se jí projet můžeme, ale necítili jsme se v nóbl hotelu v kraťasech a s baťohy nejlépe, tak jsme raději z hotelu vycouvali. Došli jsme tedy k Andělu a zjistili, že tramvaje mají výluku. Naštěstí jezdil na Újezd náhradní autobus, tak jsme byli za chvíli u lanovky.

Vystáli jsme si frontu a dostali se do narvané lanovky. Cestou jsme monitorovali každý jednu stranu, ale kromě několika luštících družstev jsme nic neobjevili. Vůbec jsme netušili, co máme hledat, zda nějaký nápis na zemi, něco na stromě nebo na něčem jiném. Alespoň jsme zjistili, že jsme konečně na správném místě. Rozhodli jsme se, že se tedy projedeme lanovkou znovu, ale všem se už nechtělo, tak jsem vyrazila já a Míša a každá hlídala jednu stranu. I když jsme jely dolu i nahoru, nic jsme neobjevily. Rozhodli jsme se zavolat orgy a ti nám pomohli aspoň tím, že nám sdělili, že máme hledat na plotě vedle lanovky. Po důkladném pročesání jsme šifru nakonec našli a pustili se do luštění.

2. stanoviště - obrázky
příchod 19:16 hod. (přišli jsme daleko dřív, ale nemohli jsme stanoviště dlouho najít)
odchod cca 21:30 hod.

Na tomto stanovišti jsme ztratili nejvíce času, což nám pak v závěru chybělo. Navíc to nebylo luštěním, ale hledáním šifry. Škoda, že nebyla cedule pověšena viditelněji a šifra pak mohla být i v hustším křoví, ale takto to z narvané lanovky bylo opravdu špatně viditelné.

Šifra vypadala na první pohled záludně, tak jsem se vydala s Romčou hned pro nápovědu. Autobus jsme doběhly v poslední chvíli a zanedlouho byly i na místě, kde se nacházela mapa Prahy s vyznačenými puntíky a obvody. Hádaly jsme, že obrázky budou mít něco společného s místy v Praze. Třeba Mlýn - Větrník, kaštan - Stromovka, lampa by mohla být Lucerna, ale pořád jsme neviděly souvislosti. Zajímavé bylo, že při naší procházce na Mrázovku jsme byli tak blízko nápovědy.

Až když jsme dorazily ke zbytku družstva a oni nám řekli, že jeden obrázek identifikovali jako kreslený seriál Futurum, mně nějak blesklo hlavou, že se jedná o nějaké hospody či hudební kluby, a to jsem v žádné z nich nikdy nebyla. Asi nějaká skrytá podvědomá reklama. Přiřadili jsme je k číslům obvodů Prahy, ale pořád to úplně nevycházelo. Měli jsme tam nějakou chybu a jednu hospodu jsme nemohli poznat vůbec. Tak jsme zavolali příteli na telefonu, aby přečetl všechny pražské kluby, a najedou se z podivné motorky stal klub Cross.

První slovo vyšlo hrad a pak sv. jako severovýchod. Už jsme orientovali mapu, abychom zjistili, kde to vlastně je, když tu na nás přes jednu chybku vykoukl Vít. Znění šifry bylo HRAD SV VIT.

Blížila se však 22. hodina a my nevěděli, zda se náhodou v tuto dobu hrad nezavírá. Proto Milan s Romčou běželi napřed a my za nimi rychlejším krokem docházely. Navíc začala docela nepříjemná bouřka, ale nedalo se nic dělat.

Blížily jsme se ke hradu. Okolo bylo docela pusto. Ani hradní stráž již nestála na svém místě. Místo ní bylo na nádvoří několik policajtů. Terezka se zarazila a nechtěla dál jít, aby nás nevyhodili. Ale přesvědčily jsme jí a neohroženě vstoupily na hrad. Vše proběhlo bez problémů, protože hrad zavírali až o půlnoci.

3. stanoviště - rádio
příchod 22:03 hod.
odchod 22:30 hod.

U severovýchodní strany chrámu sv. Víta jsme našly zbytek týmu i několik dalších týmů a orgy. Zkoušeli jsme naladit stanici, ale částečně díky bouřce, částečně díky našemu starému přístroji jsme moc úspěšní nebyli. Dostali jsme k zapůjčení přístroj od orgů a už jsme mohli poslouchat hitparádu rádia Sešlost. Bohužel se nám orgové netrefili do vkusu a z písniček z hitparády jsme poznali jen minimum. Proto po chvíli píšeme o další stanoviště a dostáváme LETNA EXPO VYCHODNI ROH.

Mám radost, konečně se dostáváme do mých míst. Jdeme na autobus a za chvíli jsme u nás doma. Přesvědčila jsem ostatní, že je právě čas oddychnout si pěkně v suchu a teple a dát si něco dobrého k jídlu i pití. Vařím kávu a čaj a Terezka vytahuje perník, který má být sice až k snídani, ale teď se hodí lépe. Pak si dáváme ještě skleničku bezinkového likéru a vyrážíme zase do terénu. Zdrželi jsme se asi jen půl hodinky.

4. stanoviště - barevné čtverce
příchod 23:43 hod.
odchod 02:00 hod.

Venku pořád střídavě prší. Na stanovišti jsme potkali další dva týmy a šifru brzy našli. Ovšem moc nás nepotěšila. Spousta barevných čtverečků a nic jiného. K šifře je nápověda blízko Hradčanské, tak se tam vydáváme, protože to není daleko a autobus opět hned jede. Na tomto místě je třeba pochválit MHD, protože jsme si díky ní všude dost zkrátili cestu a navíc jsme nečekali nikdy více než 10 minut, a to i v noci.

Na Hradčanské jsme potkali opět několik týmů, které neúspěšně hledaly nápovědu. Zarazilo nás, že ulice zmíněné v nápovědě se nějak ani nekříží. Jeden tým volal orgům, že nemůže nic najít, ale ti ho ujistili, že nápověda tam je. Po chvíli jsme se vydali na druhé místo a opět jsme nic nemohli najít. Až na jednom kontejneru zcela dole jsme našli nálepku orgů. Takže proto to křížení ulic, které se vlastně ani nekříží. Stačilo, že uprostřed stály kontejnery. Nápověda byla dost dobrá, kdybychom věděli, že nápověda může být i v jiné formě, než jen na lístečku.

Obsadili jsme jednu z volných laviček v parku a dali se do luštění. Počítali jsme čtverečky a brali písmenka z názvů kontejnerů. Nějakým zázrakem nám vyšli „naniny“, ale M jsme vykoukat nemohli. Nápadů bylo dost, ale žádný nevedl k cíli, proto jsme opět psali o řešení a modlili se, aby to Maniny nebyly. Přišlo nám LIBENSKY MOST PARK.