Legenda hovoří o tom, že když kníže Slavík z Libice vytáhl se svými houfy oděnců na pomoc císaři Otovi III do Magdeburku, využil jeho nepřítomnosti kníže Boleslav II z rodu Přemyslovců a za pomoci Vršovců vyvraždil celý rod Slavníkovců. Ten samý den zdivočelé hordy vypálily i Choťovskou tvrz a všechny tvrze v okolí. Nová tvrz vznikla pravděpodobně po roce 1345.
První dochované písemné zmínky z roku 1357 hovoří o tom, že tvrz Chotietowitz byla součástí poděbradského panství a drželi ji Mikuláš a Jan Bartek.
Po roce 1414 byla ves za blíže neznámých okolností připojena k hradišťskému panství, s nímž se dostala v 16. století k chlumeckému panství Kinských. V jejich majetku zůstala až do reformy státní správy v roce 1848. Do roku 1912 se nazývala Chotějovice.
Kolem roku 1654 měla ves 10 usedlostí, 6 chalup a dva domky. V průběhu let se obec rozrůstala a v současné době má 133 popisných čísel. Ještě v roce 1931 žilo v obci 518 obyvatel. Nyní mají Choťovice necelých 200 obyvatel.
V letech 1854–1960 patřily Choťovice do okresu Nový Bydžov, v letech 1960–2007 do okresu Nymburk (do roku 1990 jako součást obce Žehuň, od roku 1990 jsou samostatná obec) a od roku 2007 patří do okresu Kolín.






Zpět

Zpět na hlavní stránku

Předtančení - Choťovice
7. 3. 2009



Od našeho loňského vystoupení ve westernovém městečku Stonetown a účasti na soutěži na festivalu JB jsme neměli možnost naše taneční umění nikde předvést. A tak Ivana napadlo, že bychom se mohli předvést na Šipkařském plese v jeho rodné vsi Choťovice. Domluvil se tedy s organizátory plesu a my měli zas důvod začít se opět scházet na pravidelném nedělním tréninku.

Od minule se trochu změnilo složení tanečníků. Z původní sestavy zůstaly páry Dáša s Bohoušem, Romana s Peťou, Romča s Ivošem a já s Ivanem. Terezka začala tancovat s Milanem a Jirka s Irenou, která však neměla v době vystoupení čas, a tak tato dvojice nedělní tréninky opustila. Mně bohužel nepředvídatelné zdravotní okolnosti na čas z tancování vyřadily. Ale protože to byla Ivanova akce, bylo nakonec rozhodnuto, že Ivan bude tančit všechny čtyři tance a zbývající dámy se u něj spravedlivě vystřídají.

Tréninky probíhaly jako vždy v pohodě a tvořivé atmosféře. Z Pětilky, kterou jsme v nové sestavě začasli trénovat jako šestilku, se díky okolnostem vytvořila čtverylka, kde dámy tancovaly podstatnou část v kloboucích. Na Troskovou čtverylku se vybrala nová zpívaná hudba a proto se i trochu upravil její konec. Čtverylky Tom a Mája zůstaly beze změny. I oblečení se dočkalo malé obměny, první dva tance tancovaly dámy ve stejném jako minule, ale pánové oblékli vínovou košili; na druhé dva tance jsme si k černě oděným pánům pořídily ke kostkované sukni nová červenooranžová trička. Nakonec se vymyslelo i pěkné střídání mezi tanci i odchody. Všechny dámy tancovaly všechny tance, vždy tři se svým pánem a jeden s Ivanem. Jejich pán tak měl vždy na jeden tanec volno.

Do Choťovic tedy odjelo pět párů s tím, že já netančila a hrála si na vedoucího zájezdu. Protože se spalo v chalupě, odjel Ivan už ráno zatopit a vytvořit útulnou atmosféru. Romana s Peťou přijeli jako první, poté dorazila Dáša s Bohoušem a se mnou a nakonec i Terezka s Milanem a Romča s Ivošem. Terezka nás všechny jako vždy mile překvapila, protože jsme od ní každá dostaly krásné korálky na krk pro štěstí i na ozdobu.

Po malém občerstvení v chalupě, které se skládalo s výborného svařáku a domácích chlebíčků, jsme vyrazili do hospody, abychom si vyzkoušeli prostor na tancování. Zjistili jsme, že místa není mnoho, přesto se po malých úpravách nástupu začalo zkoušet. Všechny tance byly docela dobré až na Toma, kde se v jednu chvíli otočila celá čtverylka o půl kroužku a tím se malinko rozhodila. Totéž se stalo i při druhém zkoušení, proto se Tom znovu zkoušel na dvorku u chalupy. Tam už vše vyšlo, protože byla hudba lépe slyšet. Proto jsme mohli v klidu dokončit občerstvování, převléknout se a vyrazit za zábavou.

Bylo domluveno, že první vystoupení (Pětilka a Tom) bude zhruba v půl desáté a druhé (Mája a Trosky) před půlnocí. Do vystoupení bylo dost času, tak jsme se mohli věnovat vlastní zábavě. Také jsme si všichni koupili spoustu losů a dokonce i každý něco vyhrál. Ivan ještě udělal sbírku na společnou výhru a Terezka vybrala losy. Na jeden z nich jsme skutečně vyhráli, a to budík, který byl svěřen Dáše a bude použit na odměřování našich tanečních hodin v Iljovně.

Před vystoupením se všichni převlékli a šli na to. I přes drobné chyby v Pětilce a i v Tomovi byl úspěch veliký. Ivan si vystoupení užíval, protože se moc nerozneslo, že jedním z tanečníků bude on, a tak byli všichni překvapeni.

Při druhém vystoupení po Máje se vyskytly menší technické obtíže, protože došly baterky v MP3 a my tak zůstaly na parketu bez hudby. Ale po jejich odstranění byla s úspěchem odtančena i Trosková čtverylka. Ze všech spadla nervozita a každý si mohl další zábavu užívat dle svého.

Protože Terezka s Milanem a Romča s Ivošem v Choťovicích nespali, něco málo po půlnoci odjeli domů. Já s Romanou jsme opustily hospodu asi v půl druhé, když už posádka prvního auta byla doma. Peťa s Ivanem a Dáša s Bohoušem zůstali až do konce plesu.

Organizátoři plesu druhý den volali, že se předtančení všem líbilo. I my jsme si užívali zábavu, kapela hrála staré známé písničky a dokonce i country, takže jsme si mohli zatančit i Rufuse. V té době se k nám přidalo i pár lidí ze sálu.

Myslím, že se tato akce docela vydařila, a doufám, že na dalším vystoupení už budu i já tančit a ne se jen dívat.

Zapsala t. č. netančící Míša, jako vždy nenápadně doplnila Romana